Leo Moser

 Pro sklo Moser jsou typické nádherné barvy, které na ručně broušeném křišťálu obzvláště vyniknou. A dokážou měnit své odstíny v závislosti na denním a umělém světle a jeho intenzitě. Za tyto barvy sklárna vděčí Leo Moserovi. Během svého dlouhého života zažil vzestupy i pády a také boj o holé přežití.

Barevné vázy Purity

Devátý z deseti

Jeho otec Ludwig Moser, zakladatel značky, měl ze dvou manželství celkem deset potomků. Leo byl jeho předposledním dítětem. Narodil se 1. 7. 1879 v Karlových Varech, jeho matkou byla Ludwigova druhá žena Julia, dcera místního lékaře. Leo od malička sledoval práci v otcově rytecké dílně.

^{Leo Moser se starším bratrem Gustavem (r. 1885)}

Fascinace sklem

V roce 1893 si Ludwig Moser nechal na okraji Karlových Varů, ve Dvorech, postavit vlastní sklárnu. Leovi bylo 14 let a ve sklárně trávil většinu volného času. Chodíval na huť, kde pozoroval, jak se připravuje sklovina, jak ji skláři z pecí odebírají na píšťalách a svým dechem modelují různé tvary. Sledoval i práci formářů, kteří ručně zhotovovali formy z bukového a hruškového dřeva a díval se pod ruce návrhářů, kteří skicovali nové vázy, sklenky a karafy. Když mu bylo osmnáct let, vzal ho otec s sebou na Světovou výstavu do Bruselu. Na vlastní oči tu viděl skleněné výrobky z celého světa a mohl porovnávat. Přesvědčil se, že sklo z rodinné sklárny se mezi nimi rozhodně neztratí. O tři roky později, v roce 1900, se zúčastnil i Světové výstavy v Paříži, kde sklárna Moser všechny okouzlila svými secesními něžně barevnými vázami s rytinami květin.

Secesní vázy

Paula

Leo pro sklo žil, sledoval světové trendy, práci špičkových návrhářů a zajímal se o vývoj barevných sklovin. Otec mu důvěřoval a v roce 1908, v Leových 29 letech, ho pověřil technickým vedením sklárny. O čtyři roky později se oženil s 22letou Paulou Münsterovou, o které toho bohužel mnoho nevíme. Narodila se v Miláně, ale jak se seznámili, netušíme. Společně žili v Karlových Varech, kde se jim v roce 1916 narodila dcera Lya a v roce 1920 syn Thomas. Na Paulu nám zůstala trvalá vzpomínka – byla podle ní pojmenována secesní kolekce, kterou sklárna Moser vyráběla už od roku 1902. Dodnes je jednou z nejoblíbenějších.

Secesní kolekce Paula
^{Paula Moserová (Münsterová)}

Otcův nástupce

V roce 1916, uprostřed první světové války, zemřel zakladatel značky Ludwig Moser. Dožil se 83 let. Leo Moser převzal otcovu štafetu, vedle technického vedení si přibral i vedení umělecké. Dalšími spolumajiteli sklárny se stali jeho bratři Richard a Gustav. V roce 1919 Leo nechal zapsat ochrannou značku Oroplastique – leptaný, zlatý a achátem a kreolem leštěný dekor, který zdobí nápojové soupravy, vázy i mísy. 

Nápojová kolekce Splendid se zlatou oroplastikou

V roce 1921 dvaačtyřicetiletý Leo Moser zadal rekonstrukci budov sklárny. Autorem projektu byl devětatřicetiletý architekt Rudolf Wels, žák a spolupracovník Adolfa Loose. Rekonstruovaná sklárna, která měla v té době tisíc zaměstnanců, se stala největší a nejmodernější sklárnou v Československu. Rudolf Wels, který byl i nadaným designérem, se na několik let usadil v Karlových Varech a pro Moser navrhoval vázy a mísy s vlastním oroplastickým dekorem (např. sérii Animor a Hyalith).

^{Váza Animor}

Barvy pojmenované po drahokamech

Leo Moser toužil přijít s něčím novým a možnosti viděl v barevných sklovinách. O jejich vývoj se velmi zajímal a inicioval ho. V Corning Museum of Glass, největším americkém muzeu skla, s úctou uchovávají Leovy zápisníky, do nichž si zaznamenával pokusy s barevnými sklovinami. Ty prováděl ve spolupráci s vědci z Technické univerzity v Berlíně a z berlínského Kaiser Wilhelm Institut für Silikatforschung. Jeho zápisníky i korespondence svědčí o tom, že cesta k novým barevným sklovinám nebyla vůbec lehká. Po mnoha zkušebních tavbách, pokusech i omylech se ale nakonec podařilo dojít k úžasnému výsledku. Vznikly skloviny s příměsí vzácných zemin, které Leo pojmenoval podle drahokamů a polodrahokamů. Křišťálové výrobky, které jsou z nich zhotoveny, vynikají výjimečnými vlastnostmi – neustále se mění jejich odstíny a odlesky podle typu a intenzity dopadajícího světla. U příležitosti právě probíhající výstavy Brilliant Color v Muzeu skla v Corningu zde názorně předvádějí, do jakých odstínů se vlivem světla dokáže proměňovat jedna z Leových barev – alexandrit. Amy J. Hughes, autorka studie o Leo Moserovi o něm napsala: „Přepracoval produktové řady a vytvořil nové tvary skla, které odrážely tehdejší trendy a styly, čímž změnil uměleckou produkci firmy. Převzal prvky designu ve stylu art deco, jako byly výrazné barvy a tvary vyjadřující pohyb, rychlost a dynamičnost.“

^{Leo Moser v kostýmu (r. 1920)}

Boj o život

Život Lea Mosera, tak jako životy mnoha jiných, obrátily naruby holocaust a druhá světová válka. V roce 1938 poslal svou ženu a osmnáctiletého syna Thomase do USA a sám pak odjel s dvaadvacetiletou dcerou Lyou do Paříže, kde působil jako technický poradce skláren Cristalleries v St. Louis. Za dramatických okolností se pak z Francie vydali na cestu do USA. Odpluli 15. ledna 1940 z Marseille a čekala je strastiplná cesta na lodi Alsina. Podrobně ji zdokumentoval historik Mečislav Borák. Díky němu víme, že na palubě byli i další Židé z bývalého Československa – např. Karel Roth, ředitel firmy „Filip Haas a synové“, jíž patřil nejstarší obchodní dům v Praze, mimochodem sídlící v sousedství reprezentativní prodejny Moser Na Příkopě.  Cestovala zde také rodina Jana Sborowitze, majitele proslulé oděvní firmy v Prostějově nebo spolumajitel konzervárny v Žatci Max Melzer se ženou a dcerou nebo osmnáctiletá Eliška Löw-Beer, z rodiny brněnských textilních průmyslníků. Loď byla několikrát zadržena, nejprve na více než čtyři měsíce v přístavu v Dakaru, pak v Casablance, kde byla většina pasažérů zavřena do internačních táborů, v nichž byly děsivé hygienické podmínky a šířily se zde nemoci. Leova manželka Paula se s obrovským nasazením snažila z USA zoufalým uprchlíkům pomoci. V jejich prospěch intervenovala na všech možných místech, oslovovala mezinárodní organizace, diplomaty a význačné politiky, o pomoc požádala i manželku amerického prezidenta Eleanor Rooseveltovou.

^{Žádost o pas Leo Mosera}

Lya Moserová, dcera Leo Mosera 

Rudolf Wels

Leo Moser a jeho dcera Lya měli štěstí, nakonec se jim podařilo se do Ameriky dostat. Rudolf Wels, architekt, který na Leovo zadání projektoval přestavbu sklárny a také navrhoval moserovské sklo, odjet do bezpečí nestihl. On, jeho manželka Ida a jejich devatenáctiletý syn Martin byli zavražděni v plynové komoře ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau v rámci likvidace tzv. rodinného tábora v noci z 8. na 9. března 1944. Během této šílené noci nacisté zavraždili 3792 židovských mužů, žen a dětí. Jde o největší masovou vraždu Čechoslováků za druhé světové války.

Leo Moserovi byl dopřán dlouhý život, zemřel 28. 11. 1974 v New Yorku, bylo mu 95 let.

^{Stolpersteine rodiny Welsových (Praha, Letná)}